Pavel Pospíšil je první kuchař českého původu, který získal michelinskou hvězdu. Jeho podnik získal ocenění v roce 1980, hned rok po otevření. V roce 1997 Pavel Pospíšil tuto restauraci prodal a otevřel si Pospisil´s Krone v Bühl-Oberbruch v Německu. Tady vaří a žije se svou rodinou. Do České republiky se vrací rád, na svou chalupu u Prostějova. A naposledy také do Beskyd, kde vařil jako hlavní hvězda gastrofestivalu ve Velkých Karlovicích.

Při této příležitosti jsme měli možnost Pavla Pospíšila trochu vyzpovídat. Věnoval nám půl hodiny svého času. Byla to půlhodina nejen poučná, ale také velice zábavná. S panem Pospíšilem byla opravdu legrace...

Jak se vám líbí na našem festivalu?

Jsem z toho totálně překvapenej. Úžasná krajina, tisíce a tisíce, davy lidí. To jsem si nedovedl představit. Když jsme sem jeli, tak jsem si říkal, že je to tady na konci světa. Kdo sem tak může přijet na festival? A přitom je tady plno, to je úžasný!

Ochutnal jsem už i mufloní klobásu. Ta byla výborná! Samozřejmě jsem do sebe hodil i frgál. Sice to s tou klobásou nepasuje moc dohromady, ale chutnalo to. Obě dvě věci byly úžasný! Rád bych si sebou odvezl do Německa frgál, který vyhraje soutěž o nejlepší frgál. Abych jim v Německu ukázal jak má chutnat správný frgál.

Vzhledem ke své práci asi moc volného času nemáte. Když už ano, jak rád relaxujete?

Já su hrozně zhnilej :-) Nejradši bych relaxoval od rána do večera, ale to samozřejmě nejde. Mám podnik a několik jiných zájmů třeba na Slovensku, tam už mám čtvrtý rok televizní pořad. Takže relaxuju maximálně v noci.

Patří mezi vaši relaxaci také cestování?

To je můj velký koníček. Já vlastně celý život cestuju, nikdy nejsem doma. Manželka říká, že si mě neužije, ale ona je ráda, že su pryč :-) Máme ještě dům na Mallorce, takže teď přijedu domů a letím deset dní tam. Z Mallorky do Vídně, z Vídně do Bratislavy. Prostě pořád něco mám.

Kde na světe se vám nejvíce líbí?

Tam kde je teplo a kde je moře. To já miluju. Třeba to Španělsko. Já taky žiju v požehnaném kraji. Bádensko. Do Alsaska to mám čtyři kilometry. Jen přejedu přes Rýn a jsem v jiné zemi. Užíváme si to dost.

Při cestování určitě také hodně ochutnáváte. Jakou kuchyni jste si zamiloval?

Tím, že žijeme v úzkým sousedství Francie, tak francouzská kuchyně. Ale i úžasná italská kuchyně. Ta opravdová, nejen pizza. Hodně mě také zaujala španělská kuchyně, která je v každém kraji trochu jiná a velmi zajímavá. Tapas třeba, krásné malé pokrmy. Každý rok se třeba těším na akci, která je každý rok na podzim v Palma de Mallorca. Jmenuje se to TaPalma a účastní se nějakých třicet až čtyřicet restaurací. Je to taková štreka, dostanete mapu a za 2 eura se skleničkou vína můžete ochutnávat ty nejrůznější tapas. Což je strašně zajímavý.

Teď když jsme jeli údolím, tak tady ten festival je vlastně něco podobného. V každém domečku můžete ochutnat něco zajímavého.

Co byl největší úlet, který jste ochutnal? Něco zvláštního, netradičního...

Byl jsem ve Švýcarsku u kolegy, který má tři michelinské hvězdy a musím vám říct, že to bylo něco tak úžasného! Začali jsme sedmichodové menu, ale než jsme přišli k prvnímu chodu, tak bylo třináct pozdravů z kuchyně, takový ten amuse bouche. Třináct!!! Já už jsem tomu nevěřil. Nevěděl jsem, jestli už jsme začali nebo ne. Jedli jsme to od dvanácti odpoledne do šesti do večera. Šest hodin. To byl opravdový úlet.

A byly to věci, které vůbec nevím, jak se vyrábí. Byl jsme z toho trochu smutnej. Říkal jsem si, že asi bude lepší když budu dělat automechanika. To byla molekulární kuchyně. Ty věci byly úžasné, chutné. Dáte si takovou červenou pralinku. Do ruky to nemůžete vzít, je to na takovém kamenném oblázku a číšník vám řekne, ať to vezmete i s tím oblázkem. Tak vy to vezmete, vyklopíte to do pusy a bum! Exploduje vám v puse ta chuť. Chuťové kalíšky jsou naplněné tou úžasnou, třeba lanýžovou, chutí. Mňam!

Bez čeho byste se v kuchyni neobešel?

Bez sklinky dobrýho vína. Já nepiju žádný tvrdý alkohol. Ale víno v kuchyni je strašně důležité. Pomáhá vychutnat si jídlo, což je při vaření potřeba.

A co se týká spotřebičů, různých vychytávek do kuchyně?

Dnešní vaření je o ničem jiném než před 30 či 40 létama. Já bych se například neobešel bez mašiny, která se jmenuje pacojet nebo thermomix. To jsou mašiny, které u nás běží od rána do večera. Dovedou ten produkt tak nádherně a jemně opracovat, že bych si kuchyň bez nich nedovedl představit. Například všechny fáše, ať je to masová či rybí nebo naše zmrzliny. Všechno děláme v tom pacojetu. Je to mašina, která se točí 18 tisíc otáček za minutu, fouká do nádoby a všechno je tam zmrzlé. Jede tam speciální nůž, který to zmrzlý škrabe. Potom dostanete krásnou nafoukanou pěnu.

Když je vaření vaší hlavní pracovní náplní, máte ještě chuť vařit doma?

Nee, nic nevařím! Když máme volno a měl bych doma vařit, tak raději vymyslím ke komu do jaké restaurace půjdeme na jídlo. Takže se toho tak elegantně zbavím. Na dovolené vaří manželka, která říká, že vařit neumí, ale mě od ní strašně chutná.

A takové ty trendy jako raw strava, veganství…? Co na ně říkáte?

Tak to je hrozný! S tím se roztrhl pytel a já nevím, jestli ti lidi zešíleli nebo je to móda. Najednou mají všichni nějaký alergie. Na všechno. Alergii na brambory, na mrkev, na hrušky, na mák, na ořechy, na mouku, na mlíko…

Po raw stravě musí být lidi nemocní na smrt, ne? Já si myslím, že taková dobrá kačena s knedlíkem a se zelím…to je to pravé. To ostatní je totální nesmysl. To pánbůh takhle nemyslel s náma…

Rozdíl mezi michelinem a fakt dobrým šéfkuchařem bez michelinu. Jaktože jeden výborný kuchař na "hvězdu" dosáhne a jiný ne, i když třeba máme pocit, že vaří také excelentně?

Víte co, někdy je to nespravedlivý. Někdy zkoušíte michelinskou restauraci a říkáte si, jak tenhle k tomu přišel?? Například kousek od nás je jedna michelinská restaurace a tam když jsem byl na jídlo, tak jsem si říkal, že se nestydí nám tohle dávat. Toto je michelinská restaurace? To je hrůza. Zase na druhou stranu jsou kuchaři co michelinskou hvězdu nemají, ale vaří excelentně. Je to o lásce k povolání, bych řekl. Jsou kuchaři, kteří to dělají, jen aby vydělali peníze, a nebaví je to. Mají třeba špinavou kuchyni. A kuchyně musí být čistá, sterilní, nádherná, všechno se musí lesknout. Dvakrát za den se u mě leští zem i sporák.

Všechno, co člověk dělá, musí dělat s láskou. Jinak to nemá smysl.

Pivo nebo víno?

Víno! Když jsem na Moravě, tak piju dva, tři dny pivo a nechápu, jak někdo může vypít dvacet piv za noc, za večer. To je deset litrů tekutiny! Pak mají takový pupky. To já radši vypiju tři flašky bílého vína.

Kančí se zelím nebo se šípkovou?

Se šípkovou, to je jasný! Šípková, rakytníková nebo brusinková. To je super. To se hodí ke zvěřině.

Děkujeme za úžasný rozhovor a k Pavlu Pospíšilovi do Německa se určitě vydáme na ochutnávku!

Fotogalerie