Francouzský Lyon je město s mnoha krásnými příběhy. Jednou je to město, kde bratří Lumiérové natočili svůj první film, jindy město dvou krásných řek Rhôny a Saôny nebo sídlo nebo město vyhlášených řeznictví a bouchonů (bušónů), tedy tradičních hospod. Lyon je navíc poznamenán historií spojenou s hedvábím. Tento obchodní artikl město do jisté míry formoval a dodnes najdeme jeho pozůstatky.

Abych vše vysvětlil. V Lyonu skutečně bratři Lumiérové natočili svůj první film. Sekvence měla 45 vteřin. Je z roku 1895 a zobrazuje dělníky vycházející z továrny po skončení směny. Premiéru měl v roce 1895. Na jejich počest se ve městě koná každoročně filmový festival. Ale tihle známí filmaři nejsou jediní, kdo město proslavil. Po slavném rodákovi, autorovi Malého prince, spisovateli Antoine de Saint Exupéry, je pojmenováno místní letiště a André Amper, významný fyzik má ve městě velký pomník.

Na tváři města se podepsal také obchod s hedvábím, který vládl městu ještě v 17. a 18. století. Látky se přivážely loděmi po řece Rhôně a byly rozdělovány do desítek a stovek manufaktur po celém městě. Právě z těchto důvodů je ve městě mnoho domů s vysokými okny a stropy. Velká okna totiž vpouštěla do dílen větší množství světla a nemuselo se tolik svítit, vysoké stropy zase zajišťovaly, aby se do místností dostaly vysoké tkalcovské stavy. Utkané hedvábí se často přenášelo mezi dílnami a tak aby látku neznehodnotil třeba déšť, nosili ji zvláštními pasážemi, které vedly mezi domy, přes různé dvorky.

Tyhle “zkratky” jsou využívány dodnes a říká se jim “Traboules”. Dnes si v Lyonu můžete dokonce půjčit mapu těchto tajemných průchodů a díky nim se zcela ponořit do útrob města. A nutno říci, že je to zábava. Turista totiž jen těžko pozná bez mapy, kde se takový průchod nachází. Když už na něj narazíte, prostě zazvoníte na bzučák u náhodných dveří na ulici a ony se vám otevřou nebo sledujete někoho z místních, nikdy nevíte, kam vás zavede. Do jaké části města. A tak, zatímco místní je používají zcela přirozeně, turisté si tuhle atrakci užívají k poznávání města zevnitř. Jak jsem již napsal, můžete si půjčit mapu s těmi nejznámějšími a nejmalebnějšími traboules se nechat provést. Ale mnohem větší zábava je zkusit to na vlastní pěst. Nebojte se, místní jsou na to zvyklí a nebudou se na vás zlobit, když skončíte někde na dvoře, odkud vede jen jedna cesta, ta kterou jste přišli. Těchto zkratek je v Lyonu na 350, takže skoro nemáte šanci projít je všechny.

Lyon má po Praze druhé největší zachovalé středověké centrum. Stará část je skutečně podobná Praze na mnoha místech. Jako Praha tu třeba mají 4 linky metra.

V prosinci město ozáří stovky možná tisíce svící, které lidé zapalují v oknech svých domů. Tradiční svátek světel souvisí s pověstí o záchraně města pannou Marií před morem. Na její počet právě lidé svíčky zapalují, kromě toho je několik stovek domů profesionálně nasvíceno a tak město dostává krásnou atmosféru.

Určitě se zajděte podívat do některé ze zdejších tradičních restaurací, možná spíš hospod, kterým se tu říká bouchon. V překladu to znamená korková zátka a vznikla údajně podle velkého množství vína, které se v těchto obyčejných hospodách vypije.

Lyon je město, které rozhodně stojí za to vidět. Navíc se sem můžete dostat přímým letem z Prahy. Například Air France sem létají už za cenu od 3500 korun. V akcích se letenky dají sehnat i levněji.

Autor cestopisů pro náš web, Tomáš Hájek, je fotograf, cestovatel a novinář. Pracoval v Lidových novinách, v Deníku a dodnes píše cestopisné reportáže pro mnoho dalších českých médií. Sám vede travel blog My Lost Hat (www.mylosthat.com).

Fotogalerie